Ceny Technologické agentury ČR převzali ve čtvrtek 21. září v Nové budově Národního muzea v Praze řešitelé čtyř výzkumných a vývojových projektů, které v minulosti agentura finančně podpořila a které už mají konkrétní výsledky v praxi. Byl mezi nimii docent Antonín Havelka z katedry oděvnictví naší fakulty textilní, který od ministra financí Ivana Pilného převzal prestižní cenu společně se zástupci firmy VÚB z Ústí nad Orlicí.
Cena se uděluje ve čtyřech v kategoriích: Řešení pro kvalitu života, Ekonomický přínos, Užitečnost řešení a Originalita řešení. Odborná porota vybírala z 38 projektů, které postoupily do užšího výběru ze stovek projektů. Posuzovalo se, jestli se skutečně jedná o jedinečnou věc a zda je aplikovatelná v praxi.
Technická univerzita v Liberci a firma VÚB z Ústí nad Orlicí získaly cenu za „Užitečnost řešení“ za vývoj a výrobu chytrých textilií. Výrobce a vědci společně vymysleli metodu pro sledování chování textilních materiálů v speciálních podmínkách. Oblečení z tohoto materiálu je antibakteriální a má termoregulační a termoizolační účinky. Ředitel odboru speciální textilie VÚB Miroslav Tichý řekl novinářům, že původním záměrem byl vývoj materiálu pro bezpečnostní složky, postupně se ale ukázalo, že řešení je vhodné i pro outdoorové aktivity. „Výrobky testovali i členové Svazu českých turistů v náročných podmínkách, třeba při výstupu na Sněžku a při zimním táboření,“ konstatoval Tichý s tím, že termoprádlo z tohoto materiálu brzy využijí i výzkumníci na české vědecké stanici J. G. Mendela v Antarktidě.
Podle docenta Antonína Havelky se výroba běžné konfekce v České republice už neposouvá dopředu, chytré oděvy ale mají slibnou budoucnost. „ Společně jsme s firmou VÚB z Ústí nad Orlicí v rámci výzkumného projektu „Nová generace vysoce funkčních barierových termoregulačních a termoizolačních smart textilií pro použití v náročných a specifických podmínkách a zlepšení ochrany člověka“, vyvinuli na 40 druhů termoregulačního prádla - třeba nátělníky, legíny či roláky. „Prádlo je schopné odvést pot od těla a oblečení udržet suché. V zimě v něm lidem není chladno, v létě by jim zase nemělo být horko. Spolupráce s firmami je oboustranně výhodná. Oni nám říkají, co je potřeba, a my jim, co je technicky možné," říká docent Havelka.
Projekt se realizoval v letech 2012 až 2015. Konstrukce přízí je vlastně směšování vláken s různými vlastnostmi v různém poměru - vlna, termoregulační vlákno, antibakteriální vlákna, elastan. Ze vzniklé příze se ušila pletenina, jejíž termoregulační a další technické a fyziologické vlastnosti změřili na naší fakultě textilní. „My jsme pak určili, jaké hodnoty jsou vhodné pro konkrétní oblast použití. Porovnávali jsme nejen termoregulační vlastnosti, ale také to, jestli materiál nežmolkuje, neškrábe, nesráží se při praní," vysvětlil projektový manažer VÚB Ivan Keprta. Dodal, že v některých vlastnostech bylo nové prádlo srovnatelné s konkurenčními výrobky v oblasti funkčního prádla, v jiných bylo i lepší,"Například v bederní oblasti, kde se lidé často zpotí, je zdvojená termoregulační vrstva, zadní část nátělníků je prodloužená, aby člověku nevylezla z kalhot, když se ohne. "Jeden cestovatel, který naše oblečení nosil měsíc v amerických Skalistých horách, ocenil ještě jednu přednost: je antibakteriální, tedy lidově řečeno nepáchne, když se člověk zpotí," říká Keprta.
Svoje nové výrobky VÚB představila letos poprvé na mezinárodním veletrhu Techtextil ve Frankfurtu nad Mohanem, tuzemskou premiéru potom na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Výnosy z projektu by měly být vyšší než vložené náklady, hodnotit úspěšnost tak brzy po uvedení prvních výrobků na trh ale podle Keprty nelze. Připouští ale, že firma musí ještě pracovat na zlepšení designu svých výrobků. Protože je původně chystala pro vojáky či policisty, byly černé či tmavě zelené, veřejnost si ale žádá pestré barvy.
Technologická agentura je státní instituce, která rozděluje peníze na aplikovaný výzkum a vývoj. Přijímá a hodnotí projekty a rozhoduje o jejich podpoře. V minulosti podpořila například vývoj vakcíny proti borelióze, návrh motoru na stlačený plyn do lokomotiv nebo nanotechnologii, která umožní zjistit nebezpečné látky v ovzduší.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Mezinárodní konference STRUTEX oslavila 30 let od svého vzniku
Na čtyřicet prezentujících účastníků z Evropy, Asie i Ameriky se zapojilo do dvoudenního programu 24. ročníku konference STRUTEX, jež se zaměřuje na strukturu a strukturní mechaniku textilií. Letošní konference byla mimořádná tím, že si její...
Budoucí záchranáři a sestry trénovali klid tváří v tvář agresi
Zvládnout vypjaté situace slovní agrese, ale i fyzického napadení se ve speciálním kurzu prevence násilí, deeskalace a sebeochrany učili zdravotničtí záchranáři a studentky všeobecného ošetřovatelství. Kurz vedl zkušený člen pražské zdravotnické...
Nový lab informované architektury zkoumá adaptivní fasády nebo dřevěné konstrukce v éře digitálního designu
Na výzkum v navrhování architektury a designu za pomoci nejmodernějších digitálních nástrojů intenzivněji cílí nová Laboratoř informované architektury na Fakultě umění a architektury TUL. V jejím čele stojí architekt Saman Saffarian, někdejší žák...
