TUL získala cenu TAČR za chytré textilie

Ceny Technologické agentury ČR převzali ve čtvrtek 21. září v Nové budově Národního muzea v Praze řešitelé čtyř výzkumných a vývojových projektů, které v minulosti agentura finančně podpořila a které už mají konkrétní výsledky v praxi. Byl mezi nimii docent Antonín Havelka z katedry oděvnictví naší fakulty textilní, který  od ministra financí Ivana Pilného převzal prestižní cenu společně se zástupci firmy VÚB z Ústí nad Orlicí.

Cena se uděluje ve čtyřech v kategoriích: Řešení pro kvalitu života, Ekonomický přínos, Užitečnost řešení a Originalita řešení. Odborná porota vybírala z 38 projektů, které postoupily do užšího výběru ze stovek projektů. Posuzovalo se, jestli se skutečně jedná o jedinečnou věc a zda je aplikovatelná v praxi.

Technická univerzita v Liberci a firma VÚB z Ústí nad Orlicí získaly cenu za „Užitečnost řešení“ za vývoj a výrobu chytrých textilií.  Výrobce a vědci společně vymysleli metodu pro sledování  chování textilních materiálů v speciálních podmínkách. Oblečení z tohoto materiálu je antibakteriální a má termoregulační a termoizolační účinky. Ředitel odboru speciální textilie VÚB  Miroslav Tichý řekl  novinářům, že původním záměrem byl vývoj materiálu pro bezpečnostní složky, postupně se ale ukázalo, že řešení je vhodné i pro outdoorové aktivity. „Výrobky testovali i  členové Svazu českých turistů v náročných podmínkách, třeba při výstupu na Sněžku a při zimním táboření,“ konstatoval Tichý  s tím,  že termoprádlo z tohoto materiálu brzy využijí i výzkumníci na české vědecké stanici J. G. Mendela v Antarktidě.

Podle docenta Antonína Havelky  se výroba běžné konfekce v České republice už neposouvá dopředu, chytré oděvy ale mají slibnou budoucnost.  „ Společně jsme   s firmou  VÚB z Ústí nad Orlicí  v rámci výzkumného projektu  Nová generace vysoce funkčních barierových termoregulačních a termoizolačních smart textilií pro použití v náročných a specifických podmínkách a zlepšení ochrany člověka“,  vyvinuli na 40 druhů termoregulačního prádla - třeba nátělníky, legíny či roláky.Prádlo je schopné odvést pot od těla a oblečení udržet suché. V zimě v něm lidem není chladno, v létě by jim zase nemělo být horko. Spolupráce s firmami je oboustranně výhodná. Oni nám říkají, co je potřeba, a my jim, co je technicky možné," říká docent Havelka.

Projekt se realizoval v letech  2012 až 2015. Konstrukce přízí je vlastně směšování vláken s různými vlastnostmi v různém poměru - vlna, termoregulační vlákno, antibakteriální vlákna, elastan. Ze vzniklé příze se ušila pletenina, jejíž termoregulační a další technické a fyziologické vlastnosti změřili na naší fakultě textilní.  „My jsme  pak určili, jaké hodnoty jsou vhodné pro konkrétní oblast použití. Porovnávali jsme nejen termoregulační vlastnosti, ale také to, jestli materiál nežmolkuje, neškrábe, nesráží se při praní," vysvětlil projektový manažer VÚB Ivan Keprta. Dodal, že v některých vlastnostech bylo nové  prádlo srovnatelné s konkurenčními výrobky v oblasti funkčního prádla, v jiných bylo i lepší,"Například v bederní oblasti, kde se lidé často zpotí, je zdvojená termoregulační vrstva, zadní část nátělníků je prodloužená, aby člověku nevylezla z kalhot, když se ohne. "Jeden cestovatel, který naše oblečení nosil měsíc v amerických Skalistých horách, ocenil ještě jednu přednost: je antibakteriální, tedy lidově řečeno nepáchne, když se člověk zpotí," říká Keprta.

Svoje nové výrobky VÚB představila letos poprvé na mezinárodním veletrhu Techtextil ve Frankfurtu nad Mohanem, tuzemskou premiéru potom na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Výnosy z projektu by měly být vyšší než vložené náklady, hodnotit úspěšnost tak brzy po uvedení prvních výrobků na trh ale podle Keprty nelze. Připouští ale, že firma musí ještě pracovat na zlepšení designu svých výrobků. Protože je původně chystala pro vojáky či policisty, byly černé či tmavě zelené, veřejnost si ale žádá pestré barvy.

Technologická agentura je státní instituce, která rozděluje peníze na aplikovaný výzkum a vývoj. Přijímá a hodnotí projekty a rozhoduje o jejich podpoře. V minulosti podpořila například vývoj vakcíny proti borelióze, návrh motoru na stlačený plyn do lokomotiv nebo nanotechnologii, která umožní zjistit nebezpečné látky v ovzduší.

J. Kočárková

 

 

 

 

 

Další články v rubrice

110145.jpg

Recyklace textilu nás spojuje se značkou VUCH

Kabelky a peněženky značky VUCH nesou nově přívěsek z recyklovaného textilního kompozitu, který vyvíjela liberecká katedra hodnocení textilií. A nezůstává jen u drobných doplňků, z desky TXB si můžete pořídit i nástěnné hodiny.

4. 2. 2026 | Kultura | 632
IMG_7617.jpg

Patogeny ve vodě odhalíme už za několik hodin

Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.

13. 2. 2026 | Věda a výzkum | 484
KRF05841 (1)-3.jpg

Z TUL na pět kontinentů. Architektka Eva Le Peutrec

Když zakončovala studium na liberecké fakultě architektury diplomovým projektem nové univerzitní budovy G, měla už tehdy zkušenosti z architektonické praxe v USA. A to byl teprve začátek. Dnes má Eva Le Peutrec za sebou realizace budov na pěti...

11. 2. 2026 | Lidé | 580

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Rozhovor s rektorem Alešem Kocourkem

Z rektorských témat jsme probrali priority, kterými jsou pro něj například komunikace, budování dobrých vztahů mezi školou a studenty, mezioborová spolupráce nebo podpora podnikatelského ducha mezi studenty. A z těch soukromých si povídáme o tom,...

2. 2. 2026 | Univerzita | 2 413
Inaugurace rektora Brzeziny v roce 2018 (3).jpg

Jak hodnotí svých osm let ve funkci rektor Brzezina?

Co se podařilo, co se už naopak nepodařilo dotáhnout? A kam půjde do práce v pondělí 2. února 2026? To jsou otázky pro Miroslava Brzezinu, který osm let vedl naši školu. Na závěr rozhovoru přidává vzkaz lidem z této univerzity.

28. 1. 2026 | Univerzita | 1 835